Ohlédnutí za nešetrnými zásahy kladenské radnice do fungujícího divadla

21.9.2019 | e-Myslánka

Už bylo dost divadelních analýz a vyjádření shrnujících dění kolem divadla. Rád bych nabídl nový úhel pohledu a podělil se s vámi čtenáři o osobní vzpomínky a zážitky.

přečíst

Ohlédnutí za nešetrnými zásahy kladenské radnice do fungujícího divadla / Tomáš V. Hron

1. července 2019 / kladenská radnice odvolala jednatele divadla Jana Krafku

18. srpna 2019 / novou jednatelkou divadla byla jmenována Irena Žantovská

více o problematice / www.divadlakladno.cz

Vážení diváci, zastupitelé, kolegové a v neposlední řadě přátelé a kamarádi. Dovolte mi do této doby plné textů a informací o situaci v kladenských divadlech přispět i svou kapkou.

Už bylo dost divadelních analýz a vyjádření shrnujících dění kolem divadla. Rád bych nabídl nový úhel pohledu a podělil se s vámi čtenáři o osobní vzpomínky a zážitky, které jsem od prvního července roku 2019 zažil jako občan Kladna, jako zaměstnanec divadla a později i jako zvolený předseda Odborové organizace zaměstnanců Divadla Kladno s.r.o. Konkrétně bych se rád podělil o situace, kdy jsem měl tu možnost poznávat nynější vedení města a všechny zainteresované v problematice kladenských divadel. Vězte, že ani u jedné z následujících situací jsem nebyl sám a tak je bezpředmětné se dohadovat, zda-li si nevymýšlím za účelem něčí dehonestace. Navíc to ani není účelem. Jelikož se jedná o skutečné citace, prosím všechny hlavní hrdiny následujících řádků, aby mé vzpomínky chápali jako upřímný pohled čerstvého občana Kladna, který přišel s problémem, jenž ho hluboce trápí, za lidmi nesoucími zodpovědnost, a požadoval zlepšení.

Věřím, že první dojem nám často nabízí nepřesný pohled na lidi, kteří se propletou našimi životy, i tak ale nemohu popírat, že utváří výchozí nastavení vzájemného vnímání se, které se v některých případech už nemusí napravit.

Pane Jiránku, již to jsou dva měsíce, kdy jste ony zmiňované emoce projevoval jako první svým hlasitým zvoláváním slova: „Ne!“ na Náměstí Starosty Pavla potom, co jsme přišli pro odpovědi.
Zároveň to bude skoro dva měsíce, co jsem přišel se svou manželkou na chodbu divadla a připletl se do hlasité argumentace, která již probíhala mezi vámi a uměleckým šéfem činoherního souboru Jaroslavem Slánským, poté, co jste přinesl nařízení „o cenzuře“. Byli jsme u toho, kdy jste na informace, které uvádíme na divadelním webu, pronesl slova, která nelze zapomenout: „Ne, vy napíšete na ten web jen to, co vám schválím.“ Poté následoval dlouhý dialog, který vyvrcholil vaším prohlášením: „Do teď jsme s vámi jednali v rukavičkách. Teď začneme kriminalizovat.“
Již vím, že jste mužem slova a minimálně jste se spolupodílel na odsouhlasení rady města z 2. 9. 2019 na pověření jednatelky, aby podala trestní oznámení na neznámého pachatele v problematice profilu divadla na sociálních sítích.
Téhož dne jsem Vás svými, uznávám rýpavými otázkami, doprovodil až k Vašemu služebnímu autu a málem zavinil Vaše, skoro, vypadnutí z rozjíždějícího se služebního vozu, protože jste mi chtěl v rozrušení odpovědět. Otázky se týkaly firmy, jež se podílela na tvorbě argumentace pro město Kladno proti divadlům na webu centrumkyberbezpecnosti.cz ohledně zakázek IT pro Divadla Kladno s.r.o.
Ještě téhož dne jste se do divadla vrátil. Tentokrát v charakteru „vše milujícího strýce, který to vůbec nemyslí špatně“. Vůbec nerozumím, proč jste nám tenkrát v kanceláři divadla vyprávěl, že jste byl: „v dětství tlusté, brýlaté a šikanované dítě“ a že: „sám sebe považujete za autistu.“ Proč jste nám to vyprávěl i přes to, jak moc jsme se vám snažili vysvětlit naší politickou nezaujatost a objasnit Vám, že chceme jen: „dělat kvalitní divadlo pro nenáročného i náročného diváka a reprezentovat město Kladno na zájezdech s činoherním souborem a kvalitním loutkovým divadlem Lampionu“? Náš vztah se „vystříbřil“, kdy jste mi na veřejném zastupitelstvu 16. 9. 2019 do očí řekl, že jste se od svých asistentů poprvé dozvěděl o plánované schůzce mezi čtyřma očima mezi mnou a vámi. Vězte, že první schůzka s vámi a zástupci odborů (já plus čtyři) byla potvrzena a hned z vaší strany další den zrušena z důvodu údajného Vašeho strachu z převahy. Schuzku potvrzovala i rušila Vaše asistentka paní Roháčové. V této situaci mohu dodat jen to, že buď lžete Vy, a nebo lžou Vaši asistenti, kteří jednají za Vás, bez Vás a Vaším jménem.
Rozhodně jsem nikdy neměl v úmyslu schůzku s odbory oddalovat. Naopak. Od prohlášení odborů z 22. 8. jsem se každým dnem snažil naší schůzku domluvit. Poslední můj zážitek s Vámi je opět ze zastupitelstva, kdy se jako spolehlivý pastýř svého koaličního stáda nevzdával mikrofonu a odpovídal na vše, i když se o Vaší odpovědi nikdo neprosil. Před samotným hlasováním návrhu opozice jste vydal jasný signál svým partnerům o „zdržení se“ v hlasování.

Pane Hanesi, naše první společné vzpomínky se datují 1. a 2. července 2019. Při prvním shledání jste cílevědomě doběhl pro svůj služební notebook, pokud si dobře pamatuji, značky Apple, abyste mohl citovat z dokumentů, kterými jste vy a pan Jiránek argumentovali skupině zaměstnanců Divadel Kladno s.r.o. s cedulí „PROČ?“. Nakonec z oné argumentace zbyly jen tázavé pohledy k panu Jiránkovi, jestli ony dokumenty můžete veřejně číst, spousta ticha a posléze zaklapnutý notebook značky Apple.
Z druhého setkání si pamatuji hlavně Vaši otázku, na kterou jsem neuměl odpovědět. Cituji: „Město již teď má problémy s rozpočtem a kde jinde má podle vás ty peníze vzít?“ Neumím Vám odpovědět ani teď. Možná již tenkrát jste nám představil holé jádro celé divadelní rošády.
Další můj dojem není z osobní zkušenosti, ale z rozhovoru pro ČT region, kde uvádíte naprosto cílevědomě chybné číslo zisku divadla. Vše jen poukazuje na naprostou ignoraci kladenského občana, který zřejmě nemá právo ani na pravdivá čísla.

Pane Šubrte, na Vás mám velice intenzivní vzpomínku z 19. 8. 2019 z ateliéru divadla Lampion, kdy jsem v rámci své povinnosti měl předat dokument o založení Odborové organizace zaměstnanců Divadla Kladno s.r.o. nové paní jednatelce. Tenkrát jste se v té malé místnosti vyprsil a zastoupil mi cestu. Celá scéna připomínala „céčkový“ mafiánský film. K celé atmosféře přispěl komentář městské právničky, cituji: „Vy nevíte, kdo to je? To je pan Šubrt. Ten rozhoduje o vaší obživě.“ V ten moment jsem se cítil opravdu jako pod taktovkou velice špatného režiséra. Nicméně tento zážitek patří mezi ty silnější z posledních dnů a za to vám děkuji. Vážím si Vaší odvahy, protože jste bránil dámu v nesnázích před o hlavu vyšším barbarem hercem s nebezpečným a ostrým papírem v ruce.

Pane Černý, Vás jsem poprvé viděl jen jako tichý doprovod nové jednatelky se zlým výrazem v ateliéru divadla Lampion 19. 8. 2019.
Dlouhou dobu Vás přecházely pověsti o Vašem zájmu o kulturu a divadla na Kladně, která jako radní pro kulturu, jak jste sám zaměstnanců Lampionu přiznal, nenavštěvujete. Ani to nepotřebujete. Poprvé jsem Vás slyšel promluvit až na veřejném zastupitelstvu 16. 9. 2019, kde jste nekompromisně prohlásil, že kdyby to bylo celé na Vás, tak byste nás všechny vyházel. Díky Bohu, či žel Bohu, to na Vás není.
Poslední naše společné shledání proběhlo pět minut před prvním představením sezony v budově MDK 17. 9. 2019, kdy jste po skončení zasedání dozorčí rady v prostorách divadla hlasitě vyřvával bez jakéhokoli ohledu na lidi, kteří se před svou prací snaží koncentrovat. I po mé zdvořilé žádosti o ticho, jste nebyl schopen ani prosté omluvy, která by z Vás alespoň v mých očích udělala ohleduplným radním pro kulturu.

Pane Soudku, Vy jsme pro mě něco jako „objev roku“ a zároveň „zklamání roku“. Člověk, který je neuvěřitelně sdělný, plný jasných názorů, analýz na sociálních sítích a v oficiálních informačních měsíčnících města Kladno. Se vší úctou musím konstatovat, a prosím neuražte se, že se považujete za odborníka na divadlo i přes to, že veškeré vaše tituly divadlo ani jakékoli umění neobsahují. I přes to všechno jsem očekával Vaši odbornou analýzu živě na veřejném zastupitelstvu 16. 9. 2019. Místo toho jste se krčil v prvních řadách v levé sekci z pohledu diváků. Po skončení zastupitelstva jste se opět lidem otevřel – bohužel pouze zase jen na sociálních sítích. Ale musím uznat již umělecky zajímavějším způsobem.
Četl jsem Váš velice zajímavý rozhovor z roku 2014. Dovolím si Vás citovat: „Rádi bychom navázali na vše dobré, co bylo v našem městě dosud uděláno. Nemáme ambice vše změnit, ale vylepšit. Myslím, že náš program je realistický a neslibuje nesplnitelné. Jsme tým lidí, který chce pro město něco udělat, a který je schopen naslouchat argumentům druhých.“ Mimo jiné jste i ve stejném rozhovoru uvedl i jeden z nejzásadnějších bodů, jenž chcete prosazovat: „transparentní magistrát“. Bohužel Vás musím zklamat a nedělám to s potěšením, protože takový nejsem: Nic z výše uvedeného se ani lehce nedotklo skutečnosti.

Pane Kutile, ve Vás jsem vkládal veškeré naděje budoucí kladenské komunální politiky. Jako první jste projevil nějaký základní instinkt se o celé problematice vůbec bavit a zanechat za sebou veškeré předsudky obou rozhádaných stran. Tolik pro mě zásadních informací zaznělo tenkrát u té „zakázal-jste-mi-Vás-pozvat-jinak-by-se-jednalo-o-úplatek“ kávy. Cítil jsem, že by na radnici mohla rezonovat i naše témata a touha navázat na bezesporu kvalitní práci. Vysvětlil jste mi, jak se vztahy na radnici mají. Měl jsem pro Vás a Vy pro mě pochopení.
U každého našeho telefonátu byla na hlasitém odposlechu i má manželka. Omlouvám se Vám za tento malý podraz, ale v těchto situacích potřebuji svědka už jen pro to, aby mi připomínal, že jsem se nezbláznil, a připomínal mi také jasná fakta ze všech rozhovorů, které jsem během posledních měsíců musel absolvovat. Nejenom našich. Co bezpečně vím: Ženy mají znamenitou paměť. Lepší než my – muži. O to víc mě mrzí, jak jste byl schopen mi před plně obsazeným „Kokosem“ 16. 9. 2019 lhát do očí a zkreslovat skutečnosti, které zazněly v našich společných rozhovorech a telefonátech.

Třeba jednou pochopím i úděl regionálních politiků. Teď ale pevně věřím, že pokud jsou ve vedení města, měli by svěřenou funkci vykonávat svědomitě a nebát se například uznat chybu.

Chybami se člověk učí a pokud chyba vede k poučení, nikdo se nemůže na uvědomělého jedince zlobit. A to ani na vysokých politických místech. Naopak se za takové lidi radujme. Každý má na chybu nárok.
Udělat chybu je lidské. Uznat ji a poučit se z ní je mudrcké. Snažit se ji napravit je královské. Nechybovat je božské.

Poslední vzpomínky, o kterých bych rád napsal, patří třem ženám.

První je členka Dozorčí rady, paní Melčová. Nezapomenu na moment, kdy jste mi v hledišti divadla snažila vštípit myšlenku, že jste vždy bojovala za fungující divadlo. I přes to, že jste na veřejném zastupitelstvu 16. 9. 2019 prohlásila, že dozorčí rada deklarovala ekonomickou problematičnost jednatelství Jana Krafky. Nicméně poslední zápis z dozorčí rady 5. 6. 2019, necelý měsíc před odvoláním Jana Krafky z postu jednatele, uvádí, cituji: „Dozorčí rada hodnotí pozitivně nárůst výnosů společnosti za dané období 2019/2018 o 0,62 mil. Kč a stabilizaci nákladů společnosti.“ Toto mi můj herecký rozum už nebere vůbec.

Druhou ženou je paní asistentka primátora Jiránka paní Roháčová, jež mi při prvním telefonickém rozhovoru 23. 8. 2019, opět dosvědčeného mou milovnou manželkou, tvrdí, že domluvení schůzky se zástupci oborů bude záležet, cituji: „… na rozpoložení pana primátora.“
Po dalším telefonátu, kdy jsem nepotvrdil jediný navrhnutý termín ze strany města vzhledem k závazkům zástupců odborů, mi bylo sděleno, cituji: „Takže to rušíte? To jsem chtěla slyšet.“ Následně jsem, jak město vzácně správně uvádí, volal znovu o tři minuty později, abych se ujistil, že se posléze nikde nedočtu, jak za odbory ruším domluvené termíny, když se jednalo o pouhopouhé nepotvrzení termínu a požádání o termín nový.
Nicméně se vše událo tak, jak jsem čekal. A verze „o neochotě odborů jednat“ se opravdu objevovala na všech možných kanálech. Od teď již vím, že s asistenty a asistentkami primátora jedině písemně.

Třetí ženou je sama nová jednatelka Irena Žantovská. Oficiální oznámení založení Odborové organizace zaměstnanců Divadla Kladno s.r.o. dostala až 19. 8. 2019 v divadle Lampion krátce poté, jak sama správně prohlašovala: „… že se stala jednatelkou až 19. 8. 2019 v 10:15…“. Nicméně na veřejném zastupitelstvu již tvrdí, že se s odporem v podobě založení odborů setkala již dříve, neboť dostala oznámení o založení odborové organizace několik dnů po vyhlášení výsledků výběrového řízení. Já – předseda jsem nic dříve neposílal.
Jelikož si paní jednatelka uměla již s předstihem zjistit tuto skutečnost o založení odborů, překvapuje mě, že se i lépe neinformovala o celé situaci způsobené pasivním dočasným jednatelstvím pana Jiránka a celkovým problémem situace, aby mohla efektivně nastoupit.
To všechno je však malicherností vzhledem ke koncepci, kterou zveřejnila až na veřejném zastupitelstvu 16. 9. 2019. Omlouvám se, jestli vše banalizuji, ale mě, držitele titulu magistra umění MgA., koncepce paní Žantovské uráží, neboť z ní plynou pouze dvě zásadní věci:

- Za prvé po stránce umělecké: V divadle se budou dělat inscenace tak, jak jsme byli zvyklí.
- Za druhé po stránce ekonomické: Nám svěřené peníze se musí užívat zodpovědně a tak, jak bylo schváleno.

Vždyť obě podmínky vedení Jana Krafky, Jaroslava Slánského a Lucie Radimerské splňovalo.
Můj první dojem vrcholí úvodní inscenací sezony na malé scéně MDK 18. 9. 2019 – Ženy v černém, kdy se nová jednatelka během představení svých zaměstnanců povětšinu dívá do mobilu. Od paní jednatelky sice proběhla omluva, kterou bez problému přijímám, ale nic to nemění na tom, že tak se divadelní profesionál, který má za sebou režii více jak osmdesáti inscenací, chovat nemá.



Pokud jsem někoho výše napsanými řádky urazil, velice se mu omlouvám. Opravdu se nejednalo o manipulačně dehonestující manifest. Je to zpověď člena činoherního souboru Městského divadla Kladno. Proto se na mých webových stránkách nachází v sekci „e-Myslánka“. Jedná se o čisté vzpomínky vířící v této virtuální misce přiznaně podobné té Brumbálově v jeho pracovně v Bradavicích.

Co se týče prvního dojmu k výše uvedeným hrdinům, nechávám si stále otevřené dveře. Chci tento první dojem nadále utvářet.
Chci jim zároveň poskytnout další možnost k transformaci jejich prvního dojmu z nás a celé té „divadelní sebranky“. Chci věřit, že původcem celé situace byla opravdová starost nikoli podlý a účelový plán. Vím, že ani o mě nebudou mít výše zmínění dobré mínění. Zvláště po přečtení tohoto textu.
Jistě máte svůj první dojem z mé osoby pevně zakotvený. Vězte, že jsem připraven ho přetvářet.

Od července tohoto roku jsem měl možnost seznámit se s neuvěřitelným množstvím informací o financování a provozování divadelní instituce. Opravdu jsem celý čas divadelních prázdnin věnoval sebevzdělávání, abych nemusel slepě následovat většinu a mohl spolehlivě zastávat mně svěřený status předsedy odborů. Přál bych stejnou chuť a touhu po informacích všem, kteří o divadle rozhodují a rozhodovat budou. Vždyť jen tak si může člověk zdravě vážit sám sebe. Odmítám veškeré nečestné praktiky, se kterými jsem se potkal. Například: boj o voliče vedený šířením dezinformací prostřednictvím fiktivních profilů na sociálních sítích. Odmítám účelovou propagandu. Vyhrazuji se proti jakékoli formě hybridní války pronikající i do úrovně komunální politiky. Proti takovým praktikám nemá pravda sebemenší šanci.
Lidé se vyvinuli v nový druh: homo sapiens at commodus, což by šlo volně přeložit jako člověk rozumný, ale pohodlný. Takový člověk přijímá za své vše, na co může pohodlně dosáhnout z první ruky například právě na sociálních sítích.

„qqěwwwwwwwwwwwwwww wwww wwwwwwwwwwwwww wwwww wwww wwwsaaaaaa aaaaaaaaaaaaaaaa aaaaaaaa aaaaaaaayyyyyy yyyyyyyysss, “ napsal náš kocour, který mě chce upozornit, že tomuto tématu věnuji již delší dobu, než si zaslouží. Já mu musím dát za pravdu.

Závěrem bych rád poděkoval všem, kteří se spolupodíleli na uplynulých třech letech rozvoje kladenského divadla:

- jednateli Janu Krafkovi za jeho osobní přístup.
- celému personálu za svědomitou práci za nuzný peníz.
- uměleckému šéfovi Jaroslavovi Slánskému, který si zaslouží čestný klíč od města Kladna za rozvoj kultury a Purpurové srdce za vše, co musel snést během uplynulých měsíců. Také mu náleží vyznamenání nejvyšší - klíč od našeho bytu jakožto rodinnému příteli.
- Jiřímu Š. Hájkovi, který, jestli se rozhodne pro roli Fausta, tak má mou plnou podporu.
- a mé manželce Barunce za neúnavnou podporu, lásku a pochopení.

Pevně věřím, že ony tři léta neupadnou v zapomnění a nerozpráší se na bezohledných kopytech tryskem pelášících radních kladenské radnice za slepým zadostiučiněním. Však my herci, režiséři, dramaturgové, technici, asistenti, krejčí, dělníci, zvukaři, osvětlovači, obchodníci, uvaděči, uklízeči, ekonomové, vlásenkáři, rekvizitáři, garderobiérové, zkrátka divadelníci přece neděláme nic strašného. Jen přispíváme do kulturních hodnot celého města.

MgA. Tomáš V. Hron

Můžete mě sledovat na #instagramu nebo #facebooku!